V prvním letošním utkání jsme hostovali na hřišti RC Plzeň ve Vochově. Hřiště i zázemí naprosto parádní, počasí jakbysmet (ve večerních zprávách proběhla informace, že nejtepleji bylo v Plzni, +31°C) takže nám nic nebránilo v soustředění se na zápas a předvedení publiku co nejlepší výkon.
Před utkáním ještě proběhla demokratická volba nového asistenta, který se své role zhostil naprosto dokonale na hřišti (myslím, že vůbec nestřídal, nebo jen velmi málo, a ještě konto soupeře zatížil osmi body) a následně i při třetím poločase. Vrky, díky.
Do zápasu jsme vstoupili s taktikou maximálního využití nestandardní šířky hřiště, což se nám pohříchu dařilo jen velmi málo. Bohužel jsou na nás podepsány zimní tréninky na umělce, kde jsme nahuštění a dáváme si přihrávky jen na krátkou vzdálenost. Snad se to s přibývajícími tréninky na velkém hřišti podaří vylepšit.
Soupeř hrál bez bázně a hany, tvrdě a urputně v maulech i kolem skrumáží. Útoku se nedařilo dle představ, řekl bych, že na hráčích je znát nedostatek zkušeností a ragbyové taktiky v rozestavení. Díky tomu jsme často útočili do otevřené obrany a z nabízených šancí skórovali. V tomto ohledu exceloval Petr, který v praxi potvrdil pátý bod ragbyového desatera: Sprint je největší zbraň v rugby!
Kromě Petrova „alpinkového“ hattricku mě zaujaly ještě další situace, které se během utkání staly. Některé jsou pro nás pozitivní, např. Vrkyho přehled na 15. a 66,6 % úspěšnost Kpp, zařazení Ládi na ¾ nebo Honzovo odehrání celého utkání ve II.řadě, které svědčí o jeho dobré fyzické připravenosti. Protipólem jsou ty výstražné, asi nejzávažnější bylo Synkovo nedohrání míče po předhozu s následným obdržením pětky z protiútoku. A pak jsou ty úsměvné, sem bych zařadil nový styl tlačení ve II.řadě. Jedná se o světový unikát, žádný tým světové špičky nemá hráče, který by do pilířů tlačil hlavou a nikoliv rameny, protože se mu hlava mezi pozadí hráčů I.řady prostě nevejde :-).
Zkrátka se potvrdilo, že každý zápas nás něčím může obohatit a překvapit zároveň.
Poslední diskutovanou věcí je změna či doplnění názvu našeho týmu. V plzeňském originálu by to bylo dosti dlouhé, takže jsme při třetím poločase došli ke krásnému označení “Pupíci”. Asi za to můžou ty vypasované dresy …
Pak už následoval jen pokec se soupeřem a pozvání na některý z pátečních tréninků (snad se uskuteční během června) a hromadný přesun ke Kozlům na „dotočnou“.
Pro formální doplnění zprávy o utkání přidávám ještě sestavu o33 a výsledek:
Sestava o33:
Zdeněk, Venca, Jarda Rosa, Honza Š., Jirka, David R., Honza Tr., Vítek, Bůčák, Marabu, Hudy, Gyula, Ondra, Honza brácha, Topol, David K., Synek, Mára A., Aleš, Láďa, Miloš, Jaromír J., Felbrson, Petr, Vrky
Trenér: Fred
Výsledek:
RC Plzeň – Řo33 – 12:60, poločas 5:32, pětky 2:10
Body o33
Pětky: Petr 3x, Jaromír J, Láďa, Synek, Vítek, Marabu, + ještě další dva pokladači
Kpp: Vrky 4x, Synek 1x
Hezký fotky! Jen mě udivuje, jak stíháš fotit a zároveň hrát zápas, navíc v 31 stupních. Prostě v O33 máme kvalitní a prověřené kádry 🙂
Tak podle fotek je název “Pupíci” určitě na místě. Minimálně moje vana tomu dává dost za pravdu 🙂
Díky za fotky. Přidal jsem jeden náhled jako odkaz do článku.
Rugby zdar – fotky jsou na rajčeti – http://bucak.rajce.idnes.cz/RC_Plzen_-_Ricany_o33%2C_28.4.12/