magnify

RK Strakonice vs. Říčany o33, 24.7.2010

Publikováno dne 27.7.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

Strakonice vs. O33

Letní „okurková sezóna“ nám díky klukům z RK Strakonice začala později než je obvyklé. Na konec července (sobota 24.7.2010) jsme byli pozváni, abychom společně sehráli propagační utkání v patnáctkovém ragby v Doubravicích u Strakonic. Zároveň jsme tam byli jako předskokani rockové kapely Parkan, která večer měla na místním stadionku koncert.

Ještě pár dní před zápasem panovala tropická vedra a velké sucho, tak jsem osobně měl trochu obavy, jak zvládneme dlouhých 2x40min, protože bylo nahlášeno asi jen 19 hráčů … Naštěstí se počasí umoudřilo, den předem se výrazně ochladilo a začalo pršet, takže podmínky byly pro ragby naprosto ideální. A když se k nám na poslední chvíli ještě přidali Šedous, Milda a Dadák z áčka, vyrazili jsme plní očekávání směrem k novým zážitkům do Doubravic.

Na stadionu bylo všechno krásně nachystáno. Samotné hřiště i jeho okolí, zázemí pro hráče i diváky bylo perfektní, což byla pro nás svým způsobem výzva, abysme nezklamali natěšené diváky a předvedli to nejlepší co v nás je.

Samotný zápas se odehrával v zaběhnuté stylu co tak krásně popsal Jardis, tedy: výkop, běh, přihrávka, běh, kop, mlýn, kop, aut, běh, pětka, výkop …. atd. Nebudu tady popisovat minutu po minutě, to by s námi asi musel jet novinář Meloun, ale spíš se pozastavit na pár věcmi, které nám zápas odhalil:

1) výborná hra rojníků při autových vhazováních, kde nám svými výkony roste výrazná postava na postu skokana, samozřejmě za přispění „zvedačů“ a následné podpory ostatních hráčů v autovém seskupení, je vidět, že tuto herní situaci občas na tréninku pilujeme.
2) dobrá práce v mlýnech, sice vždycky chvíli trvá, než se hráči tzv. „obouchají“, ale pak se díky pevnému svázání a jednotnému tlaku dostáváme do výhody postupu vpřed. I když nakonec soupeř vyndá z mlýnu balon a rozehraje na útok, je v soustavném posouvání se vzad a z této pozice se velice těžko útočí.
3) určitou slabinou jsou ztráty míče v seskupeních plynoucích ze hry, kdy nedokážeme dostatečně vyčistit prostor a balon udržet na naší straně.
4) výborné výkony hráčů na postu č.9, který je opravdu pro tým klíčový, jen tak dále!
5) v útoku nám nejvíce chybí rychlost (tedy kromě křídel) a tu už nezískáme, s tím se prostě musíme smířit, takže to musíme nahrazovat rychlou myšlenkou a ještě rychlejší přihrávkou volnému spoluhráči. Problémy nám dělá dlouhá přihrávka a její příjem v plném běhu.
6) jistota na postu zadáka – oba hráči, kteří se střídali na č.15 předvedli výkony, na které byla radost pohledět. Výborný čich na hráčské kvality předvedl trenér Pípa, když se rozhodl nasadit na tento zodpovědný post Martina – pochvala pro oba! Myslím, že o obsazení tohoto postu je pro další utkání rozhodnuto.
7) kopy na branku jsou naší slabou stránkou, tři proměněné kopy z osmi pokusů je opravdu málo a tým tak přichází o body, které pak mohou ve vyrovnaných utkáních chybět.
8) týmový duch – v utkání se vyskytly situace, kdy jsme hloupou chybou, nedůsledností či nezkušeností přišli o balon, či dostali body. V této chvíli se správně projevil Ouňa, který svým hereckým vystoupením (kdy jen tak na oko začal brblat, že chce okamžitě vystřídat) nabudil své spoluhráče k ještě lepším výkonům!

Víceméně pozitivní hodnocení je samozřejmě z velké míry způsobeno tím, co nám dovolil hrát soupeř. Bohužel na něm bylo vidět, a následně to i jeho hráči potvrdili, že moc netrénují a to se pak v plné nahotě projevuje v zápase. Pro nás z toho plyne jediné – nepolevit a chodit pravidelně na páteční tréninky, jedině tím si můžeme zajistit pocit spokojenosti po dobře odehraném utkání.

Jedinou vadou celého dne tak bylo Alešovo rozčísnuté obočí, které George ohodnotil na několik stehů, ale strakoniční lékaři nás překvapili, když místo šití použili lepidlo … . asi doplníme naší lékárničku o Kanagon, abysme byli příště soběstační.

A nakonec snad jedno ponaučení pro rojníky, kterým stále tvrdím, že rojník musí hrát hlavou a hlavně nekopat! Byla to situace v poslední minutě, při poslední akci zápasu, kdy Dudáci vyhráli mlýn, a vazač vynesl balon z mlýna na otevřenou stanu. Místo toho, aby se snažil přejít protihráče, udělat prostor spoluhráčům a dobrou přihrávkou je vyslat do brejku, tak zvolil křížný překop na rychlonohé křídlo. Výsledkem této akce bylo pro Dudáky mínus 7 bodů, protože z našeho protiútoku byla položena pětka s následným proměněním Kpp.

Po závěrečním hvizdu proběhl velmi povedený třetí poločas za podpory Parkánů. Útržky z nočního zodpovědného nasazení i následného nedělního probouzení se z deliria lze najít různě po webu 🙂

Pro formální doplnění zprávy o utkání přidávám ještě sestavu Řo33 a výsledek:

Sestava Řo33:
Zdeněk, Ondra, Dadák, Jaromír Z., Bůčák, Gyula, George, Jardis, Masáro, Marabu, Plátno, Zbynďa, Mára A., Synek, Franck, Topol, David, Šedous, Milda, Aleš, Jaromír J., Martin
Trenéři: Pípa, Selda

Výsledek:
RKS – Řo33: 19:46 (poločas 5:24), pětky 3:8
Za o33 pokládali: Mára A., Aleš, Šedous, Plátno, Zbyněk, Ondra, Franck, David

 
Comments Off on RK Strakonice vs. Říčany o33, 24.7.2010  comments 

Dětský den na ragby

Publikováno dne 23.6.2010 , autor: , kategorie: Dětský den

V neděli 13.6.2010 se v Říčanech uskutečnil již 8.ročník dětského dne pořádaný ragbyovým klubem. Součástí početného zástupu pořadatelů (na organizaci samotného dne se podílelo cca 150 lidí a cca 6 koní :-)) byli také hráči týmu o33, kteří se rozmístili k jednotlivým soutěžím a atrakcím či se starali o zázemí a zdárný průběh akce.

Od samého rána se na stadion valily zástupy natěšených dětiček s početným dospěláckým doprovodem. Líbilo se mi, jak byly děti celý nadšený, s chutí se vrhaly do soutěží a bylo vidět, že je to tam všechny strašně baví.

Řekl bych, že za ta léta, co se tahle akce pro prťouse pořádá, se stala nedílnou součástí červnového programu mnoha rodin a všichni jsou již od jara v napjatém očekávání, co že vlastně si pro ně organizátoři připraví za úkoly, atrakce a doprovodný program.

Nechci tady děkovat všem pomocníkům, co tomu tu neděli věnovali, protože mi to nenáleží a navíc to asi udělá někdo jiný a někde jinde, ale spíš pogratulovat hlavním tahounům akce, že dokážou takovým způsobem připravit program pro tisíce návštěvníků. Vždyť jen soutěžících děti bylo přes 1200 …

Navíc parádně vyšlo počasí, takže asi nezbývá než konstatovat, že ten den strávený na ragbyovém hřišti prostě stál za to!

 
Comments Off on Dětský den na ragby  comments 

Utkání o33 vs RK Strakonice, 12.6.2010

Publikováno dne 14.6.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

Posledním jarním zápasem bylo utkání s mužstvem RK Strakonice v Říčanech. Dopoledne jsme se sešli na stadionu Tatry, kde jsme shlédli semifinále ragbyové ligy. „Černý mrak“ po dobře sehrané první půli uhájil proti říčanskému A-týmu vedení 17:14 a tím postoupil do finále KBE. Pak následoval přesun do Říčan k přípravě na utkání. Do výkopu zbývaly skoro 3 hodiny, takže hosté ze Strakonic mohli poobědvat v restauraci U Aněžky, kde jako na potvoru zrovna probíhaly vepřové hody, takže doufám, že si to konzumenti pěkně vychutnali 🙂 Dudáci přijeli díky značně zdecimovanému kádru s jedenácti hráči, takže byly opět povolány posily z „A“ týmu RCŘ a říčanské juniorky. Tým o33 posílil v útočné řadě „áčkař“ Pepa.

Na to v jakém počasí se hrálo (bylo vedro k padnutí) se hrálo pěkné a útočné ragby. Diváci viděli celkem dvanáct pětek, o které se spravedlivě podělila obě mužstva. Hráli jsme na tréninkovém hřišti, kde nebyly instalovány ragbyové branky, kopáči nemohli prokázat své kvality a tím se zrodila zajímavá remíza 30:30. Na cenu „player of the match“ si dovolím navrhnout Hajnýho, který svými čtyřmi položenými pětkami stanovil dva hráčské rekordy najednou (počítáno v našich vzájemných zápasech). Jednak to je samozřejmě počet položení, a za druhé počet dosažených bodů v utkání.

Po závěrečním hvizdu se skoro všichni hráči přesunuli na zahrádku restaurace za řekou, a tam velice zodpovědně zápas dohráli!

Pro formální doplnění zprávy o utkání přidávám ještě sestavu o33 a výsledek:

Sestava o33:
Venca, Ondra, Meloun, Zdeněk, Honza Tr., Masáro, Hudy, Bůčák, Tomáš, George, Štěpán, Jardis, Marabu, Gyula, Honza Tů., Zbynďa, Selda, Synek, Láďa, Topol, Vrky, Pepa, Hubajda, David, Mára

Výsledek:
30:30, poločas 15:15, pětky 6:6
Za o33 pokládali: Zbyněk, Pepa, Víťa, Gyula + někdo další

Níže přikládám pěkný komentář od George.

POHLED Z DRUHÉ ŘADY A Z POZICE 3/4 (tříčtvrtka)

Zdravím všechny spoluhráče, soupeře, diváky sobotního utkání O33 proti Dudákům, i náhodné návštěvníky tohoto webu. Navzdory varování před mým literárním talentem a rugbyovou imbecilitou jsem byl Synkem požádán o tento komentář, který píšu až nyní z jednoduchého důvodu: dosud mi nešlo zvednout levou ruku na klávesnici a zároveň nešlo hýbat prsty pravé ruky. Teď už to celkem jde, i když otáčet se musím celý. Doufám ale, že do pátečního tréninku budu v pořádku. Dokonce už prý i Selda odhodil berle a začíná rehabilitovat chůzi, o dalších zraněných nemám informaci.

Takže, jelikož šlo o můj druhý zápas v životě, byl jsem od rána (možná už pátečního) plný očekávání. V pátek před tréninkem jsem ještě koupil kopačky v hypermarketu a v sobotu ráno štulpny u Pípy a hurá na věc.

S blížícím se zápasem se očekávání měnilo v nervozitu, a když mě můj syn 2 hodiny před výkopem prosil, abychom opustili vystoupení historického šermu „Ordo cromen“ jelikož měl strach, že jeho krátký život skončí v rukou rytířů, začínal jsem chápat, jak mu asi je. Ještě že jsem se nechal ve čtvrtek pojistit proti úrazu…

Na hřišti už nebyl čas na obavy, a tak se stalo, že jsem se ocitl v 10. minutě ve 2. řadě po boku zkušeného Obra Štěpána. Mlýnů naštěstí nebylo tolik, jako při mém prvním zápasu (kdy jsem už skoro ztrácet jistotu, že mě ta hra tolik baví) snad zásluhou rozhodčího, který musel být v polovině vystřídán a snad zásluhou útočníků, kterým to tolik nepadalo. Musím ale napsat, že „nám rojníkům“ to taky docela šlo, i když o svém přičinění vzhledem ke svému fyzickému fondu a zkušenostem trochu pochybuji, ale rugby je naštěstí kolektivní hra. Cenu fair play by si zasloužilo rozhodnutí ubrat na tlaku, abychom nezranili soupeře, které přišlo před koncem 1. poločasu. Po asi 8 minutách mého pobytu (ne hry – to by bylo nadnesené) v zápasu jsem musel opustit hřiště pro krev na dolním rtu (ani nevím, jak se to stalo), což jsem v tu chvíli celkem přivítal. Po chvíli odpočinku jsem se ale zase těšil na další střídání. Jako rojník jsem strávil na hřišti dalších 20 minut, byla to dřina, ale krásná. Škoda jen pro nás, že Hajný nebyl jen lesa pán, tak jak se to zpívá v jedné z českých televizních pohádek. Moc tomu nerozumím, ale asi je v obraně co zlepšovat.
Ke konci zápasu jsem dostal příležitost se „trochu proběhnout“ jako 3/4, což jsem zpočátku velmi ocenil. Vrcholem mého snažení byl asi 15 metrový běh s míčem, který sice nedopadl úplně podle mých představ, ale stejně – díky Pepo za tu přihrávku! Bohužel fyzička není teď také moje silná stránka, a tak jsem musel vystřídat sotva jsem rámcově pochopil, co se od 3 očekává. Tak snad příště.

Jelikož jsem po závěrečném hvizdu a letmé prohlídce raněných musel s manželkou do divadla, nemůžu referovat o 3. poločasu. Z divadla snad jen poznatek, že po setkání s Dudáky se nesedí úplně nejlépe.

Závěrem musím konstatovat, že zápas se mi velice líbil, byl plný krásných akcí, výsledek byl asi spravedlivý, a překvapivě jsem u sebe nalezl určité rezervy ke zlepšení.

Rugby zdar, těším se na další zápas (24.7.2010 ve Strakonicích).

 
Comments Off on Utkání o33 vs RK Strakonice, 12.6.2010  comments 

Utkání o33 vs RK Strakonice, 24.4.2010

Publikováno dne 28.4.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

První letošní ostrý zápas jsme odehráli s mužstvem RK Strakonice v Říčanech. Po (před) zápase ragbyové extraligy mezi domácími a Spartou o co nejlepší umístění v tabulce pro další boje v play-off, jsme nastoupili k utkání na tréninkovém hřišti za poměrně velkého zájmu diváků, kteří využili pěkného počasí k návštěvě ragbyového stadionu a snad si to ragbyové odpoledne užili stejně jako všichni aktivní účastníci lítých bojů.

Dudáci přijeli díky značně zdecimovanému kádru jen s deseti hráči, takže byly povolány posily z „A“ týmu RCŘ a říčanské juniorky. Za mužstvo Strakonic nastoupili také hosté z Písku, kteří se přijeli sice jen podívat, ale s chutí se zapojili do hry.

Nutno dodat že i mužstvo o33 bylo doplněno o čtyři hráče áčka, kteří se v určitých intervalech zapojovali do hry. Všichni hráči se snažili ze sebe dostat maximum a předvést to nejlepší co v nich je. Hrálo se pěkně od podlahy nicméně korektně bez zákeřností či faulů, takže pokud nepočítáme nějaké odřeniny nebo obnovení starších zranění typu natažený sval, tak všichni odešli do šaten po svých bez nějaké viditelné újmy na těle.

Na obou stranách byl dostatek hráčů připravených do hry, tak oba mančafty střídaly podle potřeby stejně jako v hokeji. Díky tomu všem zbylo ještě hodně sil do třetího poločasu a důkladnému rozboru povedených akcí!

Video ze zápasu 24.4.2009 v Říčanech

Fotky z přátelského utkání Říčany O33 vs. RK Strakonice pohledem Rudolfa Flachse

Pro formální doplnění zprávy o utkání přidávám ještě sestavu o33 a výsledek:

Sestava o33:
Venca, Ondra, David, Zdeněk, Honza Tr., Bůčák, Tomáš, Štěpán, Jaromír Z., Hemelda, Jardis, Marabu, Hudy, Gyula, Honza „C“, Zbynďa, Pípa, Selda, Lukáš, Topol, David, Mára, Vrky, Honza Tů., Jarda, Pagy, Synek, Jecháček.

Výsledek dle rozhodčího:
44:22, poločas 19:10, pětky 8:4
Za o33 pokládali: Hudy, Štěpán, Honza „C“, Zbyněk, Mára, Marabu, Pípa a také Ondra F.

Níže přikládám Jardův pohled ze třetí brázdy.

POHLED ZE TŘETÍ ŘADY

První letošní zápas O33 proti „Áčku” jsem nestihl a tak o to víc jsem se těšil na sobotu 24. dubna. Byl v plánu náš první letošní zápas proti Strakonicům. V pátek jsme jen lehce potrénovali pár standardních situací a šli jsme načerpat energii ke Kozlům. Tak velkej kus masa jsem už dlouho nesnědl.

Druhý den, při stanovení sestavy jsem vyfasoval post rváčka. Začínáme z kopce a tak se brzy ujímáme vedení krásnou pětkou. S Davidem v první řadě jsou mlejny jasnou záležitostí, ani se nemusíme moc snažit a soupeře tlačíme dozadu. Já osobně asi po 5 minutách nemůžu a tak následující řádky budou mlhavým shrnutím toho, co jsem si v kyslíkovém dluhu zapamatoval.

Během zápasu se stalo toto: výkop, běh, mlejn, běh, aut, běh, mlejn, kop, běh, běh, pětka, výkup, běh, aut, mlejn, běh, aut, kop, běh, mlejn, pětka, výkop, běh … POLOČAS … výkop, běh, aut, mlejn, běh, aut, běh, pětka,kop …. …no nebudu se zbytečně rozepisovat 🙂
Velice zajímavý byl sprint Hajnýho, kterého nikdo nedokázal chytit. A i když to není žádný drobek, jak jsem se docetl na webu Strakonic, je rychlý jako, jako, no prostě jako křídlo!
Dále se mi moc líbila ta pětka z rychlého autu, krásně ukazuje, že i v ragby je důležitější chytrost než síla.

A pak už následoval třetí poločas, doplňování ztracených tekutin a vrácení se do stavu, kdy je kyslíkový dluh minulostí a já zase reálně vnímám věci kolem sebe. V baru na hřišti to hučelo jak v úle. Mačkal se postupně pomačkal s několika borci z Áčka. Najednou koukám, že spinká na lavičče jako miminko. Tak jsme se ho pokusili dostal do auta, že ho vezmeme domů. Ale Mačkal že prej ne. Asi dvakrát jsme se váleli po zemi, ale nakonec jsme Mačkala do auta vmáčkli. Cestou Mačkal naznačil, že potřebuje na vzduch, ale byla to jen jeho finta, jak nám utéct. Takže jsme ho zase mačkali do auta. Nakonec jsme ho domů dostali, paní Mačkalová byla trošku překvapená jak je Mačkal zmačkanej, ale byla na Mačkala hodná a dokonce ho nechala spát doma na gauči.
Když jsem se vrátil na hřiště, už tam skoro nikdo nebyl. Akorát nějakej lump se snažil odmontovat sedadlo z mýho kola. Tak jsem ho okřikl, načež jsem zjistil, že to je Peky a vysloužil si od něj takovou malou přátelskou „desku“ do zubů. No a dál už akce pokračovala v zaběhlém stylu dle pořekadla „po sportu do Sportu“. Nad ránem jsem to vzal přes Nabru na „sejr“ a za zvuku probouzejících se ptáčků šlapal na kole domu.

Musím říct, že to byl krásný den. Mně se celý zápas moc líbil, krásně jsem si zahrál a omlouvám se tímto za všechny zkažené přihrávky. Určitě by to chtělo hrát zápasy častěji, je to úplně jiné než trénink na umělce.

 
Comments Off on Utkání o33 vs RK Strakonice, 24.4.2010  comments 

Tréninkové utkání, 2.4.2010

Publikováno dne 7.4.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

První letošní akcí, co se vymyká klasickému pátečnímu tréninku na umělce, bylo tréninkové utkání s hráči „A“ týmu a juniorky, které se uskutečnilo 2.4.2010.

Kromě hráčů RCŘ a o33 se na place objevilo také kvarteto hráčů RK Strakonice, kteří ukázali velké předpoklady ke svému dalšímu růstu. Hrálo se na zadním, tréninkovém hřišti, 4x20min. Trenér Kejval namixoval dvě sestavy z celkového počtu cca 45 hráčů.

Obě mužstva se snažila hrát stále rukama, aktivně vynášet balon z vlastní 22 a útočit. Díky dostatečnému počtu střídajících hráčů se dal tento styl hry vydržet po celou dobu zápasu.

Utkání splnilo svůj účel, tedy aspoň pro nás, o33, kdy jsme si zase po půl roce „osahali“ velké hřiště /a zase se podivili nad tím, jak strašně je veliké 🙂 / a měli možnost zblízka poznat rvavost, nasazení a rychlost mladých hráčů i přehled ve hře co předváděli starší ostřílení borci.
Celý zápas se pak „dohrával“ na ragby baru a následně i v dalších restauračních zařízeních a zcela určitě to nebylo jen 4x20min …

Níže přikládám velice zajímavý komentář od Zdeňka.

POHLED Z PRVNÍ ŘADY

Když jsem se poprvé dočetl o plánovaném společném tréninkovém zápase mezi námi a říčanským „áčkem“, přišlo mi to tak trochu jako omyl. To, že na tom asi něco pravdy bude, mi začalo docházet poté, co se ukázalo, že na zápas byli pozváni také Dudáci ze Strakonic a říčanští junioři. Nijak mne to ale neuklidnilo. Ba naopak. Hlavou se mi honily myšlenky jako:“To bude ostuda! Co když budu kazit jako vždycky? Chytání děravýma rukama, přihrávky za roh, hra na zemi, bloudění v ofsajdu…“. Nicméně jsem tyhle myšlenky zahnal s tím, že kdo se bojí, nesmí do lesa, přihlásil se k účasti a nedočkavě očekával věcí příštích.

Už ani nevím, jak se to seběhlo, ale najednou byl sice studený, leč slunečný páteční podvečer a já stál na kraji hřiště, na němž se skutečně hrálo. Zanedlouho jsem se i já ocitl na hrací ploše s předsevzetím předvést vše, co jsem se naučil, to jest hlavně nekopat a hrát hlavou. Přesně jak se to od prvořadníka očekává.

Pravda, chvíli jsem se trochu hledal, protože mí spoluhráči neměli čísla a nějak nebyl čas zjišťovat kdo je kdo, ale první mlýn mi vnesl jasno. Bylo neuvěřitelné vidět řítit se proti sobě někoho, koho jsem dosud znal jen z obrázků v programech ligových zápasů, nebo z tribuny. To, že se mi to nezdá, mi došlo ve stejném okamžiku, kdy jsem uvítal, že trávník, několik dní smáčený deštěm je ve srovnání s umělkou měkký jako matrace.

Z mého pohledu se zápas záhy proměnil v nepřetržitý příval nových poznatků a rad, kde se stíral rozdíl mezi soupeři, a zkušenější radili nám ostatním. Vždyť kde jinde by mi pilíř soupeře opravoval postoj těsně před svázáním mlýna? A nešlo jen o mne. Podobných rad jsem kolem sebe zaslechl bezpočet.

Pokud jde o mne, tak myslím, že to nakonec ostuda nebyla. Alespoň mi to nikdo nedal ani náznakem najevo a já neměl ani na okamžik pocit, že by na hřišti byl někdo, kdo si ten mač patřičně neužil. A tak, když se snažím srovnat si, co všechno mi ten páteční podvečer přinesl, napadá mne především dlouhý seznam toho, co potřebuji ve své hře zlepšit, obrovská chuť to zkusit, lítost nad všemi těmi, kdo se nemohli zúčastnit a chuť si podobný zápas zase brzo zopakovat. Díky.

 
Comments Off on Tréninkové utkání, 2.4.2010  comments