magnify

Utkání o33 vs RK Strakonice, 12.6.2010

Publikováno dne 14.6.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

Posledním jarním zápasem bylo utkání s mužstvem RK Strakonice v Říčanech. Dopoledne jsme se sešli na stadionu Tatry, kde jsme shlédli semifinále ragbyové ligy. „Černý mrak“ po dobře sehrané první půli uhájil proti říčanskému A-týmu vedení 17:14 a tím postoupil do finále KBE. Pak následoval přesun do Říčan k přípravě na utkání. Do výkopu zbývaly skoro 3 hodiny, takže hosté ze Strakonic mohli poobědvat v restauraci U Aněžky, kde jako na potvoru zrovna probíhaly vepřové hody, takže doufám, že si to konzumenti pěkně vychutnali 🙂 Dudáci přijeli díky značně zdecimovanému kádru s jedenácti hráči, takže byly opět povolány posily z „A“ týmu RCŘ a říčanské juniorky. Tým o33 posílil v útočné řadě „áčkař“ Pepa.

Na to v jakém počasí se hrálo (bylo vedro k padnutí) se hrálo pěkné a útočné ragby. Diváci viděli celkem dvanáct pětek, o které se spravedlivě podělila obě mužstva. Hráli jsme na tréninkovém hřišti, kde nebyly instalovány ragbyové branky, kopáči nemohli prokázat své kvality a tím se zrodila zajímavá remíza 30:30. Na cenu „player of the match“ si dovolím navrhnout Hajnýho, který svými čtyřmi položenými pětkami stanovil dva hráčské rekordy najednou (počítáno v našich vzájemných zápasech). Jednak to je samozřejmě počet položení, a za druhé počet dosažených bodů v utkání.

Po závěrečním hvizdu se skoro všichni hráči přesunuli na zahrádku restaurace za řekou, a tam velice zodpovědně zápas dohráli!

Pro formální doplnění zprávy o utkání přidávám ještě sestavu o33 a výsledek:

Sestava o33:
Venca, Ondra, Meloun, Zdeněk, Honza Tr., Masáro, Hudy, Bůčák, Tomáš, George, Štěpán, Jardis, Marabu, Gyula, Honza Tů., Zbynďa, Selda, Synek, Láďa, Topol, Vrky, Pepa, Hubajda, David, Mára

Výsledek:
30:30, poločas 15:15, pětky 6:6
Za o33 pokládali: Zbyněk, Pepa, Víťa, Gyula + někdo další

Níže přikládám pěkný komentář od George.

POHLED Z DRUHÉ ŘADY A Z POZICE 3/4 (tříčtvrtka)

Zdravím všechny spoluhráče, soupeře, diváky sobotního utkání O33 proti Dudákům, i náhodné návštěvníky tohoto webu. Navzdory varování před mým literárním talentem a rugbyovou imbecilitou jsem byl Synkem požádán o tento komentář, který píšu až nyní z jednoduchého důvodu: dosud mi nešlo zvednout levou ruku na klávesnici a zároveň nešlo hýbat prsty pravé ruky. Teď už to celkem jde, i když otáčet se musím celý. Doufám ale, že do pátečního tréninku budu v pořádku. Dokonce už prý i Selda odhodil berle a začíná rehabilitovat chůzi, o dalších zraněných nemám informaci.

Takže, jelikož šlo o můj druhý zápas v životě, byl jsem od rána (možná už pátečního) plný očekávání. V pátek před tréninkem jsem ještě koupil kopačky v hypermarketu a v sobotu ráno štulpny u Pípy a hurá na věc.

S blížícím se zápasem se očekávání měnilo v nervozitu, a když mě můj syn 2 hodiny před výkopem prosil, abychom opustili vystoupení historického šermu „Ordo cromen“ jelikož měl strach, že jeho krátký život skončí v rukou rytířů, začínal jsem chápat, jak mu asi je. Ještě že jsem se nechal ve čtvrtek pojistit proti úrazu…

Na hřišti už nebyl čas na obavy, a tak se stalo, že jsem se ocitl v 10. minutě ve 2. řadě po boku zkušeného Obra Štěpána. Mlýnů naštěstí nebylo tolik, jako při mém prvním zápasu (kdy jsem už skoro ztrácet jistotu, že mě ta hra tolik baví) snad zásluhou rozhodčího, který musel být v polovině vystřídán a snad zásluhou útočníků, kterým to tolik nepadalo. Musím ale napsat, že „nám rojníkům“ to taky docela šlo, i když o svém přičinění vzhledem ke svému fyzickému fondu a zkušenostem trochu pochybuji, ale rugby je naštěstí kolektivní hra. Cenu fair play by si zasloužilo rozhodnutí ubrat na tlaku, abychom nezranili soupeře, které přišlo před koncem 1. poločasu. Po asi 8 minutách mého pobytu (ne hry – to by bylo nadnesené) v zápasu jsem musel opustit hřiště pro krev na dolním rtu (ani nevím, jak se to stalo), což jsem v tu chvíli celkem přivítal. Po chvíli odpočinku jsem se ale zase těšil na další střídání. Jako rojník jsem strávil na hřišti dalších 20 minut, byla to dřina, ale krásná. Škoda jen pro nás, že Hajný nebyl jen lesa pán, tak jak se to zpívá v jedné z českých televizních pohádek. Moc tomu nerozumím, ale asi je v obraně co zlepšovat.
Ke konci zápasu jsem dostal příležitost se „trochu proběhnout“ jako 3/4, což jsem zpočátku velmi ocenil. Vrcholem mého snažení byl asi 15 metrový běh s míčem, který sice nedopadl úplně podle mých představ, ale stejně – díky Pepo za tu přihrávku! Bohužel fyzička není teď také moje silná stránka, a tak jsem musel vystřídat sotva jsem rámcově pochopil, co se od 3 očekává. Tak snad příště.

Jelikož jsem po závěrečném hvizdu a letmé prohlídce raněných musel s manželkou do divadla, nemůžu referovat o 3. poločasu. Z divadla snad jen poznatek, že po setkání s Dudáky se nesedí úplně nejlépe.

Závěrem musím konstatovat, že zápas se mi velice líbil, byl plný krásných akcí, výsledek byl asi spravedlivý, a překvapivě jsem u sebe nalezl určité rezervy ke zlepšení.

Rugby zdar, těším se na další zápas (24.7.2010 ve Strakonicích).

 
Comments Off on Utkání o33 vs RK Strakonice, 12.6.2010  comments 

Utkání o33 vs RK Strakonice, 24.4.2010

Publikováno dne 28.4.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

První letošní ostrý zápas jsme odehráli s mužstvem RK Strakonice v Říčanech. Po (před) zápase ragbyové extraligy mezi domácími a Spartou o co nejlepší umístění v tabulce pro další boje v play-off, jsme nastoupili k utkání na tréninkovém hřišti za poměrně velkého zájmu diváků, kteří využili pěkného počasí k návštěvě ragbyového stadionu a snad si to ragbyové odpoledne užili stejně jako všichni aktivní účastníci lítých bojů.

Dudáci přijeli díky značně zdecimovanému kádru jen s deseti hráči, takže byly povolány posily z „A“ týmu RCŘ a říčanské juniorky. Za mužstvo Strakonic nastoupili také hosté z Písku, kteří se přijeli sice jen podívat, ale s chutí se zapojili do hry.

Nutno dodat že i mužstvo o33 bylo doplněno o čtyři hráče áčka, kteří se v určitých intervalech zapojovali do hry. Všichni hráči se snažili ze sebe dostat maximum a předvést to nejlepší co v nich je. Hrálo se pěkně od podlahy nicméně korektně bez zákeřností či faulů, takže pokud nepočítáme nějaké odřeniny nebo obnovení starších zranění typu natažený sval, tak všichni odešli do šaten po svých bez nějaké viditelné újmy na těle.

Na obou stranách byl dostatek hráčů připravených do hry, tak oba mančafty střídaly podle potřeby stejně jako v hokeji. Díky tomu všem zbylo ještě hodně sil do třetího poločasu a důkladnému rozboru povedených akcí!

Video ze zápasu 24.4.2009 v Říčanech

Fotky z přátelského utkání Říčany O33 vs. RK Strakonice pohledem Rudolfa Flachse

Pro formální doplnění zprávy o utkání přidávám ještě sestavu o33 a výsledek:

Sestava o33:
Venca, Ondra, David, Zdeněk, Honza Tr., Bůčák, Tomáš, Štěpán, Jaromír Z., Hemelda, Jardis, Marabu, Hudy, Gyula, Honza „C“, Zbynďa, Pípa, Selda, Lukáš, Topol, David, Mára, Vrky, Honza Tů., Jarda, Pagy, Synek, Jecháček.

Výsledek dle rozhodčího:
44:22, poločas 19:10, pětky 8:4
Za o33 pokládali: Hudy, Štěpán, Honza „C“, Zbyněk, Mára, Marabu, Pípa a také Ondra F.

Níže přikládám Jardův pohled ze třetí brázdy.

POHLED ZE TŘETÍ ŘADY

První letošní zápas O33 proti „Áčku” jsem nestihl a tak o to víc jsem se těšil na sobotu 24. dubna. Byl v plánu náš první letošní zápas proti Strakonicům. V pátek jsme jen lehce potrénovali pár standardních situací a šli jsme načerpat energii ke Kozlům. Tak velkej kus masa jsem už dlouho nesnědl.

Druhý den, při stanovení sestavy jsem vyfasoval post rváčka. Začínáme z kopce a tak se brzy ujímáme vedení krásnou pětkou. S Davidem v první řadě jsou mlejny jasnou záležitostí, ani se nemusíme moc snažit a soupeře tlačíme dozadu. Já osobně asi po 5 minutách nemůžu a tak následující řádky budou mlhavým shrnutím toho, co jsem si v kyslíkovém dluhu zapamatoval.

Během zápasu se stalo toto: výkop, běh, mlejn, běh, aut, běh, mlejn, kop, běh, běh, pětka, výkup, běh, aut, mlejn, běh, aut, kop, běh, mlejn, pětka, výkop, běh … POLOČAS … výkop, běh, aut, mlejn, běh, aut, běh, pětka,kop …. …no nebudu se zbytečně rozepisovat 🙂
Velice zajímavý byl sprint Hajnýho, kterého nikdo nedokázal chytit. A i když to není žádný drobek, jak jsem se docetl na webu Strakonic, je rychlý jako, jako, no prostě jako křídlo!
Dále se mi moc líbila ta pětka z rychlého autu, krásně ukazuje, že i v ragby je důležitější chytrost než síla.

A pak už následoval třetí poločas, doplňování ztracených tekutin a vrácení se do stavu, kdy je kyslíkový dluh minulostí a já zase reálně vnímám věci kolem sebe. V baru na hřišti to hučelo jak v úle. Mačkal se postupně pomačkal s několika borci z Áčka. Najednou koukám, že spinká na lavičče jako miminko. Tak jsme se ho pokusili dostal do auta, že ho vezmeme domů. Ale Mačkal že prej ne. Asi dvakrát jsme se váleli po zemi, ale nakonec jsme Mačkala do auta vmáčkli. Cestou Mačkal naznačil, že potřebuje na vzduch, ale byla to jen jeho finta, jak nám utéct. Takže jsme ho zase mačkali do auta. Nakonec jsme ho domů dostali, paní Mačkalová byla trošku překvapená jak je Mačkal zmačkanej, ale byla na Mačkala hodná a dokonce ho nechala spát doma na gauči.
Když jsem se vrátil na hřiště, už tam skoro nikdo nebyl. Akorát nějakej lump se snažil odmontovat sedadlo z mýho kola. Tak jsem ho okřikl, načež jsem zjistil, že to je Peky a vysloužil si od něj takovou malou přátelskou „desku“ do zubů. No a dál už akce pokračovala v zaběhlém stylu dle pořekadla „po sportu do Sportu“. Nad ránem jsem to vzal přes Nabru na „sejr“ a za zvuku probouzejících se ptáčků šlapal na kole domu.

Musím říct, že to byl krásný den. Mně se celý zápas moc líbil, krásně jsem si zahrál a omlouvám se tímto za všechny zkažené přihrávky. Určitě by to chtělo hrát zápasy častěji, je to úplně jiné než trénink na umělce.

 
Comments Off on Utkání o33 vs RK Strakonice, 24.4.2010  comments 

Tréninkové utkání, 2.4.2010

Publikováno dne 7.4.2010 , autor: , kategorie: Zápasy

První letošní akcí, co se vymyká klasickému pátečnímu tréninku na umělce, bylo tréninkové utkání s hráči „A“ týmu a juniorky, které se uskutečnilo 2.4.2010.

Kromě hráčů RCŘ a o33 se na place objevilo také kvarteto hráčů RK Strakonice, kteří ukázali velké předpoklady ke svému dalšímu růstu. Hrálo se na zadním, tréninkovém hřišti, 4x20min. Trenér Kejval namixoval dvě sestavy z celkového počtu cca 45 hráčů.

Obě mužstva se snažila hrát stále rukama, aktivně vynášet balon z vlastní 22 a útočit. Díky dostatečnému počtu střídajících hráčů se dal tento styl hry vydržet po celou dobu zápasu.

Utkání splnilo svůj účel, tedy aspoň pro nás, o33, kdy jsme si zase po půl roce „osahali“ velké hřiště /a zase se podivili nad tím, jak strašně je veliké 🙂 / a měli možnost zblízka poznat rvavost, nasazení a rychlost mladých hráčů i přehled ve hře co předváděli starší ostřílení borci.
Celý zápas se pak „dohrával“ na ragby baru a následně i v dalších restauračních zařízeních a zcela určitě to nebylo jen 4x20min …

Níže přikládám velice zajímavý komentář od Zdeňka.

POHLED Z PRVNÍ ŘADY

Když jsem se poprvé dočetl o plánovaném společném tréninkovém zápase mezi námi a říčanským „áčkem“, přišlo mi to tak trochu jako omyl. To, že na tom asi něco pravdy bude, mi začalo docházet poté, co se ukázalo, že na zápas byli pozváni také Dudáci ze Strakonic a říčanští junioři. Nijak mne to ale neuklidnilo. Ba naopak. Hlavou se mi honily myšlenky jako:“To bude ostuda! Co když budu kazit jako vždycky? Chytání děravýma rukama, přihrávky za roh, hra na zemi, bloudění v ofsajdu…“. Nicméně jsem tyhle myšlenky zahnal s tím, že kdo se bojí, nesmí do lesa, přihlásil se k účasti a nedočkavě očekával věcí příštích.

Už ani nevím, jak se to seběhlo, ale najednou byl sice studený, leč slunečný páteční podvečer a já stál na kraji hřiště, na němž se skutečně hrálo. Zanedlouho jsem se i já ocitl na hrací ploše s předsevzetím předvést vše, co jsem se naučil, to jest hlavně nekopat a hrát hlavou. Přesně jak se to od prvořadníka očekává.

Pravda, chvíli jsem se trochu hledal, protože mí spoluhráči neměli čísla a nějak nebyl čas zjišťovat kdo je kdo, ale první mlýn mi vnesl jasno. Bylo neuvěřitelné vidět řítit se proti sobě někoho, koho jsem dosud znal jen z obrázků v programech ligových zápasů, nebo z tribuny. To, že se mi to nezdá, mi došlo ve stejném okamžiku, kdy jsem uvítal, že trávník, několik dní smáčený deštěm je ve srovnání s umělkou měkký jako matrace.

Z mého pohledu se zápas záhy proměnil v nepřetržitý příval nových poznatků a rad, kde se stíral rozdíl mezi soupeři, a zkušenější radili nám ostatním. Vždyť kde jinde by mi pilíř soupeře opravoval postoj těsně před svázáním mlýna? A nešlo jen o mne. Podobných rad jsem kolem sebe zaslechl bezpočet.

Pokud jde o mne, tak myslím, že to nakonec ostuda nebyla. Alespoň mi to nikdo nedal ani náznakem najevo a já neměl ani na okamžik pocit, že by na hřišti byl někdo, kdo si ten mač patřičně neužil. A tak, když se snažím srovnat si, co všechno mi ten páteční podvečer přinesl, napadá mne především dlouhý seznam toho, co potřebuji ve své hře zlepšit, obrovská chuť to zkusit, lítost nad všemi těmi, kdo se nemohli zúčastnit a chuť si podobný zápas zase brzo zopakovat. Díky.

 
Comments Off on Tréninkové utkání, 2.4.2010  comments 

Pohár města Strakonice, 27.9.2009

Publikováno dne 30.10.2009 , autor: , kategorie: Zápasy

Turnaje o pohár města Strakonice 27.9.2009

Strakonice 2009

Fotky z ragby turnaje Strakonice 27.9.2009

Video z ragby turnaje Strakonice 27.9.2009

Fotky z turnaje o pohár města Strakonice 27.9.2009 pohledem strakonického objektivu:
první část, druhá část

Video z následného zápasu 28.10.2009 v Říčanech

 
Comments Off on Pohár města Strakonice, 27.9.2009  comments